Registrace

Tipy a triky

V radách našich odborníků můžete získat informace o základních pojmech vaření, mírách, o různých způsobech přípravy jídel, základních surovinách, ingrediencích a výrazích, jejichž znalost je nezbytná pro všechny nadšence vaření.

Rady výživového poradce

Krupice
Krupice je dobrým zdrojem složité směsi uhlovodíků (škrob), dodávajících energii pro práci svalů, a dále pak také vitaminů skupiny B (hlavně B1, B2, PP a kyseliny listové), draslíku, hořčíku, železa, zinku a vlákniny. Zvláště hodnotná je hrubozrnná krupice. Čím je krupice drobnější, tím nižší je její nutriční hodnota. Jídla připravená z krupice mají vysoký energetický obsah, takže výtečně nasytí a většinou jsou i dobře stravitelná. Kvůli obsahu vitamínu B1 (thiamin) umí organizmus dobře využít uhlovodík, který je základním zdrojem energie a je nezbytný pro správnou funkci nervové soustavy. Thiamin se shromažďuje hlavně ve vnitřních vrstvách obilných zrn, a proto technologie, které polírují vrchní vrstvu obilných zrn, tento vitamín odstraňují. Doporučená denní dávka (RDA) vitamínu B1 činí 1,1 mg. Nejvyšší obsah je v prosu (0,7 mg) a v pohance (0,5 mg v dávce 100 g).
Nutriční hodnota vajec
Ve složení vejce najdeme téměř všechny živiny, které organismus člověka potřebuje k tvorbě vlastní tkáně - s výjimkou vitamínu C. Ve žloutku se nachází velké množství vitamínu A, vitamíny ze skupiny B (B1, B2, niacin, B12 a kyselina listová) a vitamín E.Ve vaječném žloutku je obsažen i cholesterol (250 - 300 mg v jednom žloutku), čímž je žloutek tak trochu znevýhodněn. Vejce však obsahuje i látky, které negativní účinky cholesterolu omezují. Je to např. lecitin. I když se musí příjem cholesterolu držet na rozumné úrovni, pár vaječných žloutků týdně s největší pravděpodobností nemá žádné nežádoucí účinky.Vaječný bílek tvoří 58% jeho hmoty a je jedním z nejlepších zdrojů plnohodnotných bílkoviny, které můžeme získat ze stravy. Více jak polovina celkového množství bílkovin vejce se nachází ve žloutku. Ve žloutku je také shromážděn veškerý tuk obsažený ve vejci. Převažují mononenasycené a nasycené mastné kyseliny, ale přítomny jsou také nezbytné nenasycené mastné kyseliny. Vaječný žloutek (32% hmoty vajíčka) je  největším. Přirozeným zdrojem lecitinu, nutného pro tvorbu cholinu, který je složkou buněčné blány. Cholin umožňuje předávat nervové impulsy, které mají vliv na kvalitu paměti. Vajíčka obsahují hodně snadno dostupných minerálních prvků, ze kterých nejdůležitější roli hrají fosfor a železo.
Drůbež
Drůbeží maso obsahuje více snadno stravitelných bílkovin než maso červené. Nejbohatší na bílkoviny je krůtí maso - 24 g bílkovin ve 100 g masa. Drůbeží maso obsahuje obecně méně tuku, než má v sobě maso červené. Krůtí prsa bez kůže mají pouze 0,7 g tuku na 100 g masa. Tuky obsažené v drůbežím mase jsou lepší z nutričního  hlediska, než tuky v mase červeném, a to s ohledem na vyšší podíl nenasycených mastných kyselin - čili "dobrých" tuků - a nízký podíl těch "špatných" - nasycených a cholesterolu. Obsah tuku v drůbežím mase je závislý na jednotlivých druzích drůbeže.
Telecí
Telecí maso charakterizuje vysoký obsah plnohodnotných bílkovin a mezi červenými druhy masa je pro něj typický nejnižší obsah tuku - pouze 2,4 g ve 100 g. Toto maso je výborným zdrojem vitamínu B12, který hraje důležitou roli při tvorbě červených krvinek a nachází se pouze v živočišných produktech.
Proč zelenina?
Protože zelenina je bohatým zdrojem: vitamínu C, vitamínu E, beta-karotenu, lykopenu, flavonoidů; minerálních látek - především draslíku; přirozeným zdrojem vlákniny.
Drůbeží
Drůbeží maso obsahuje mnohem lépe stravitelné bílkoviny než maso červené. Nejbohatším zdrojem bílkovin je maso krůtí - 24 g bílkovin v 100 g masa. V porovnání s červeným masem obsahuje drůbeží maso většinou také menší množství tuku. Krůtí prsa bez kůže pouze 0,7 g tuku ve 100 g. Tuk, který je v drůbežím mase, je v porovnání s tukem v mase červeném vhodnější i proto, že obsahuje větší množství nenasycených mastných kyselin - tj. „dobrých“ tuků a méně těch neužitečných - nasycených tuků a cholesterinu. Obsah tuku v drůbežím mase závisí samozřejmě na druhu drůbeže.
Drůbež a železo
Drůbeží maso však obsahuje méně železa než maso červené.
Denní dávka zeleniny
Konzumuj každý den alespoň 5 porcí (400g) zeleniny a ovoce - pro zdraví a krásu.
Kdy máme jíst zeleninu?
Zeleninu se snažte konzumovat ke každému jídlu. Nejvíc zdraví prospěšných látek lze získat konzumací čerstvé syrové zeleniny formou salátů. U vařené zeleniny nezapomínejte, že dlouhé vaření ničí její hodnotné složky. V zimě, kdy je čerstvá zelenina a ovoce vzácnější, je velmi hodnotná jejich mražená forma. Je velmi důležité, abychom tyto látky dodávali svému organismu i v zimě, protože lidský organizmus mnohé vitamíny a jiné základní látky nedokáže „uskladnit k pozdějšímu použití“. Jejich nedostatek je tak zapotřebí neustále doplňovat.
Kterou zeleninu si vybrat?
Čím více různých druhů zeleniny a ovoce jíme, tím je to pro nás prospěšnější: obsahují totiž hodnotné látky v různých formách a množství.
Jak nejlépe připravit drůbeží maso?
Nejlepší způsob přípravy drůbežího masa je jeho vaření, pečení a nebo grilování, protože se tím omezuje množství použitého tuku. Nejméně vhodné je smažení v trojobalu, protože jídlo nasákne tukem, který má následně významný vliv na zvýšení jeho energetické hodnoty. Dušené maso (bez omáčky) obsahuje menší množství tuku.
Jak nejlépe připravit telecí maso?
Nejlepší způsob pro přípravu telecího masa je vaření, pečení a nebo grilování, protože se tím omezuje množství použitého tuku. Nejméně vhodné je smažení v trojobalu, protože jídlo nasákne tukem, který má významný vliv na zvýšení jeho energetické hodnoty. Dušené maso (bez omáčky) obsahuje menší množství tuku.
Jak nejlépe připravit vepřové?
Nejlepší způsob přípravy vepřového masa je pečení anebo grilování, protože se tím omezuje množství použitého tuku. Nejméně vhodné je smažení v trojobalu, protože jídlo nasákne tukem, který má významný vliv na zvýšení jeho energetické hodnoty. Dušené maso (bez omáčky) obsahuje menší množství tuku.
Ryby a bílkoviny
Ryby by se na našem stole s ohledem na své chuťové vlastnosti a nutriční složení měly objevovat minimálně 2krát týdně. Rybí maso je zvláště bohaté na plnohodnotné a lehce stravitelné bílkoviny. Nejbohatší na bílkoviny jsou ryby bez tučného masa, čili ty s obsahem tuku menším než 2%. Nejvíce bílkoviny, více jak 20g na 100 g masa, má halibut a po něm candát - 19,2 g, štika - 18,4 g ve 100 g porci masa.
Ryby a vitamíny a minerály
Ryby jsou také zdrojem vitamínů skupiny B a ryby s tučným masem navíc i vitamínu A a D. Odborníci na výživu doporučují konzumaci ryb také kvůli obsahu minerálních látek, mezi nimi i takových mikroelementů, jako je jód. Nejvíce jódu obsahuje maso tresky a tresky aljašské, které má více jak 100 µg ve 100 g porci, čili více jak 60% doporučované  denní dávky (DDD). Jód je mimo jiné nezbytný pro správné fungování štítné žlázy.
Ryby tučné
Ryby s tučným masem jsou významné kvůli vysokému obsahu polynenasycených mastných kyselin, především pak těch ze skupiny Omega 3, (hlavní složka rybího tuku). Náš organismus je neumí sám syntetizovat v dostatečném množství, proto je musíme do organismu dodávat společně se stravou. Mastné kyseliny Omega 3 jsou mimo jiné nezbytné pro správné fungování mozku a pro zdraví srdce.
Rýže
Rýže je dobrým zdrojem složených sacharidů, které nám dodávají energii. Pokrm z rýže je obvykle snadno stravitelný, proto je rýže především doporučována v případě dietních pokrmů nebo v případě dětských jídel. Rýže neobsahuje gluten (lepek) - bílkovinu, která je často příčinou potravinové alergie. Hnědá rýže, čili taková, z jejichž zrnek byly pouze odstraněny vnější vrstvy slupek a zrna dále neprošla procesem leštění, obsahuje více výživných látek  a vlákninu dokonce v množství 8,7 g ve 100 g porci, v porovnání s tím bílá rýže obsahuje "pouze" 2,4 g vlákniny ve stejně velkém množství. Vláknina, ačkoli nestravitelná, která organismus beze změny opouští, plní velmi důležitou úlohu při správném fungování lidského organismu. Pokud vlákniny konzumujeme příliš málo, může u nás dojít k problémům se zažívacím ústrojím, krevním systémem a s metabolismem. Vláknina totiž zabraňuje zácpám, chrání před nemocemi tlustého střeva a snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje konzumovat 20-40 g vlákniny denně.
Zelenina a vláknina
Zelenina obsahuje velké množství vlákniny, která napomáhá správné funkci střev (prevence zácpy).
Zelenina a nemoci
Konzumací velkého množství zeleniny a ovoce můžeme výrazně snížit rizika onemocnění srdce nebo rakovinou a to až o 20%.
Zelenina a vitamíny
Zelenina je jedním z nejlepších zdrojů vitamínů: C, E, kyseliny listové, beta-karotenu, lykopenu, flavonoidů a také mnoha bio-aktivních a minerálních látek, např. vysoké množství draslíku. Minerální látky obsažené v zelenině napomáhají udržovat rovnováhu mezi kyselými a zásaditými látkami v našem organismu. K zelenině bohaté na vitamín C patří kapusta, brokolice, zelí, květák, paprika, pažitka, petrželová nať, špenát. Beta-karoten, jinak provitamín A, najdeme zejména v oranžové a žluté zelenině, tudíž v mrkvi, dýni, cuketách, rajčatech, paprice, čekance a v zelené zelenině - ve špenátu, pažitce, petrželce, salátu, brokolici. Zdrojem vitamínu E je paprika a listová zelenina. Nejbohatším zdrojem lykopenu jsou rajčata.
Vepřové
Tento druh červeného masa tělu poskytuje bílkoviny, ale zároveň má mnohem vyšší obsah tuku než hovězí. Jeden z nejlibovějších druhů vepřového - kotleta - má mnohem vyšší obsah tuku než hovězí nebo telecí. Bohužel živočišné tuky obsahují organismu škodlivé nasycené mastné kyseliny a cholesterol, což jsou látky, které mají na svědomí kornatění cév. Proto bychom tento druh masa, obzvláště jeho tučnější části, měli konzumovat jen příležitostně.
Vitamíny v paprice
Paprika je bohatým zdrojem vitamínu C, avšak během tepelné úpravy dochází k velké ztrátě tohoto vitamínu, proto se doporučuje konzumovat papriky v syrovém stavu.
Hovězí
Jeho nejdůležitější složkou jsou plnohodnotné bílkoviny. Tyto bílkoviny obsahují všechny esenciální aminokyseliny, které jsou nezbytné k syntéze bílkovin v lidském organismu. Hovězí maso (samozřejmě záleží na druhu) obsahuje více bílkovin než maso vepřové. Jeden malý kousíček, 100 g hovězího bez tuku dodá až 21 g bílkovin, tj. 42 % denní doporučené dávky u žen, a jen 3,5 g tuku (za předpokladu, že maso bylo připraveno bez tuku).
Hovězí a železo
Další důležitou látkou, kterou hovězí maso lidskému tělu poskytuje, je lehce uvolnitelné železo. Mimo jiné je to složka barvy krve - hemoglobinu. Ve 100 g svíčkové (což není nijak zvlášť velký kus masa) bychom této vzácné látky našli 3 mg, tudíž více než 20 % denní doporučené dávky.
Výhody zeleniny
Výhody zeleniny plynou z její nízké energetické hodnoty, z nízkého obsahu tuku a z toho, že se jedná o produkty s velkým objemem, jejichž konzumací dochází k zaplnění žaludku, což způsobuje pocit sytosti.
Jsou houby těžko stravitelné? Co dělat, aby byly stravitelné snadněji?
Syrové houby jsou opravdu těžko stravitelné a mohou způsobit silné bolesti břicha. Stejný problém mohou způsobit i houby kombinované s různými omáčkami, smetanou, cibulí a velkým množstvím tuku. Složky obsažené v buněčné stěně hub jsou odolné vůči trávícím tekutinám v lidském organismu, a tak musíme houby vždy dobře zpracovat a uvařit.
Mohou jíst houby děti?
Dětem do 3 let věku se konzumace hub nedoporučuje. Pro starší dět vždy kupujte houby, které jsou kontrolované!
Jsou houby kalorické?
Houby obsahují malé množství tuku (0,5 - 3,5 %), a proto mají nízkou energetickou hodnotu. Houby obsahují minerální látky, malé množství bílkovin a sacharidů 1-6%, hodně vlákniny a hlavně vodu 70- 90%. Mohou do sebe vstřebávat i nebezpečné látky z okolí ( olovo, kadmium apod). Houby pěstované v pěstírnách jsou více chráněny před vstřebáváním těchto látek. <br />Nutriční hodnota čerstvých hub je 23-34 kcal na 100 gramů hub.
Mají houby nějakou nutriční hodnotu?
Houby obsahují 3-9% bílkovin. Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin a právě skladbou aminokyselin připomínají bílkoviny hub spíše bílkoviny mléka a masa než zeleniny nebo luštěnin. <br />Přitom čím je houba starší, tím je obsah bílkovin nižší. V houbách najdeme rovněž vitamíny: E, K, B1, B2 a B3. Například lišky a ryzce obsahují provitamín A - vděčí mu za svou krásnou barvu. Obsahují také sloučeniny draslíku, fosforu, hořčíku, železa, síry, křemíku a vápníku, ale jen vní to bohužel příliš velké množství - cca 1%. Avšak s ohledem na celkově malou spotřebu v každodenním menu nehrají houby významnou roli v naší stravě.
Jaké houby jsou nejhodnotnější - sušené, mražené a nebo čerstvé?
Sušené houby mají výbornou a silnou chuť, mnohem aromatičtější než čerstvé, a proto do jídla jich není zapotřebí dávat příliš mnoho. Houby v jakémkoliv stavu nejsou součástí každodenního stravování a nemají tak velký vliv na výživovou hodnotu.
Jsou lepší houby nakládané nebo vařené?
V nutriční hodnotě velký rozdíl není. Houby však využíváme hlavně k tomu, abychom jimi zvýraznili chuť jídla a v tom rozdíl je; nakládané houby mají většinou slabší aromatickou chuť někdy doplněnou o další ochucení, vařené houby dodají jídlu základní přírodní houbovou chuť, jinak houby netvoří ovšem v takové míře základní stavební kámen našeho jídelníčku, jakým je např. pečivo anebo mléčné výrobky.
Lze houby něčím nahradit?
Chuť hub se nahradit něčím jiným dá jen těžko (můžeme zkusit asijské omáčky). Vzhledem k tomu, že jejich nutriční hodnota není příliš valná, vyplatí se místo hub zvážit použití zeleniny. Žampióny sice nejsou lesní houby, ale jejich předností je to, že je seženete po celý rok.
Kdo musí vzhledem ke svému zdravotnímu stavu konzumaci hub omezovat?
Lidé, kteří trpí nemocemi jater, ledvin či žaludku udělají lépe, pokud se konzumaci hub vyvarují. V jiných případech se vyplatí vše pro jistotu konzultovat s dietologem!
Kde se houby nesmí sbírat?
Houby mohou obsahovat těžké kovy jako olovo a rtuť a to hlavně důsledkem znečištění životního prostředí. V průmyslových oblastech nebo u silnic s vysokým provozem se tak tyto látky mohou vyskytovat ve vyšším množství. Doporučujeme tedy, abyste se při sběru hub těmto místům vyhýbali. V každém případě byste měli houby vždy nechat zkontrolovat odborníkem!
S čím houby nesmíme jíst?
Doporučuje se houby nekombinovat s alkoholem, neboť u některých druhů hub při jejich kombinaci s alkoholem hrozí otrava. V každém případě bychom měli vždy všechny houby nechat zkontrolovat odborníkem!
Obilné pokrmy (Kaše)
Obilné pokrmy (kaše) jsou dobrým zdrojem složených sacharidů (polysacharidů - škrobů) dodávajících energii pro správnou funkci svalů, vitamínů ze skupiny B (hlavně B1, B2, B3, kyseliny listové), draslíku, hořčíku, železa, zinku a také vlákniny. Zvláště cenné jsou celozrnné pokrmy (s velkými zrny). Čím je pokrm jemnější, tím jsou jeho nutriční hodnoty nižší. Obilné pokrmy se vyznačují vysokou energetickou hodnotou. Jsou syté a napomáhají správné funkci střev. Vitamín B1 (thiamin) umožňuje organismu využít sacharidy - základní zdroj energie. Tento vitamín je také nezbytně nutný pro správnou funkci nervového ústrojí. Thiamin je obsažen hlavně ve vnější vrstvě obilných zrn, proto také technologické procesy, spočívající v loupání a leštění, ochuzují pokrmy o tento vitamín. Doporučuje se konzumovat 1,1 mg (DDD) vitamínu B1 denně. Nejvíce tohoto vitamínu je obsaženo v jáhelné kaši - 0,7 mg a v pohankové kaši - 0,5 mg ve 100 mg porci.
Netučná drůbež
Do kategorie netučné drůbeže jsou zahrnována kuřata, mladé slepice a krůty. Větší predispozici k hromadění tuku má vodní drůbež - kachny a husy. Největší množství tuku se shromažďuje pod kůží - cca  30 - 60krát více než v mase na prsou, proto je lepší kůži před konzumací odstranit.
Telecí maso
Je charakterizováno vysokým obsahem plnohodnotných bílkovin a nejnižším obsahem tuku mezi všemi červenými masy - pouze 2,4 g ve 100 g. Je dobrým zdrojem vitamínu B12, který se účastní procesu tvorby červených krvinek a je možné jej najít pouze v produktech živočišného původu.
Kdy jíst zeleninu?
Snaž se jíst zeleninu v rámci každého jídla. Nejvíce cenných složek získáš, pokud ji budeš konzumovat v podobě příloh z čerstvé zeleniny a salátů. V případě vaření zeleniny měj na paměti, že dlouhé vaření ji zbavuje cenných živin. V zimním období, když je čerstvá zelenina a ovoce hůře dostupná, jsou velmi cenné mražené produkty. Takové dělení na jednotlivé porce je důležité, protože lidský organismus nemá schopnost "přechovávat k pozdějšímu využití" většinu vitamínů nebo jiných živin; nedostatky v této oblasti je nutné stále doplňovat.
Jakou zeleninu vybrat
Nejvhodnější je konzumace různých druhů zeleniny a ovoce, protože obsahují pro naše tělo cenné složky - vitamíny, minerální látky a vlákninu v různých množstvích.
Příprava drůbeže
Nejlepším způsobem úpravy masa je pečení a eventuálně grilování, s ohledem na omezení použití tuku. Nejméně vhodné je smažení, zvláště pak v trojobalu, protože takový pokrm saje tuk, což má výrazný vliv na zvýšení energetické hodnoty daného pokrmu. Dušená masa (bez omáček) obsahují nižší množství tuku. Největší množství tuku se v případě drůbeže shromažďuje pod kůží - cca  30 až 60krát více než v mase na prsou, proto je lepší kůži před konzumací odstranit.
Příprava telecího masa
Nejlepším způsobem úpravy masa je pečení a eventuálně grilování, s ohledem na omezení použití tuku. Nejméně vhodné je smažení, zvláště pak v trojobalu, protože takový pokrm saje tuk, což má výrazný vliv na zvýšení energetické hodnoty daného pokrmu. Dušená masa (bez omáček) obsahují nižší množství tuku.
Příprava vepřového masa
Nejlepším způsobem přípravy masa je pečení a eventuálně grilování, s ohledem na omezení použití tuku. Nejméně vhodné je smažení, zvláště pak v trojobalu, protože takový pokrm saje tuk, což má výrazný vliv na zvýšení energetické hodnoty daného pokrmu. Dušená masa (bez omáček) obsahují nižší množství tuku. Vybírejte libové varianty.
Vepřové maso
Tento druh červeného masa nám dodává bílkoviny a železo, ale současně také mnohem více tuku než hovězí maso. Vepřová kotleta jeden z nejvíce konzumovaných druhů vepřového masa, obsahuje třikrát více tuku a bůček dokonce 15krát více než netučné hovězí nebo telecí maso. Tuk z masa jatečných zvířat bohužel obsahuje hodně špatných tuků - nasycených mastných kyselin a cholesterolu, které mají nepříznivý vliv na rozvoj srdečně-cévních onemocnění. Proto také červené maso, hlavně tučné části, má být konzumováno pouze příležitostně.
Hovězí maso
Nejdůležitějšími živinami obsaženými v mase jsou plnohodnotné bílkoviny, které obsahují všechny nezbytné aminokyseliny, které člověk potřebuje pro syntézu bílkoviny ve svém organismu. Hovězí maso (samozřejmě v závislosti na druhu) obsahuje více bílkovin než maso vepřové. Malý řízek z netučného hovězího masa v hmotnosti 100 g dodává 21 g bílkovin, čili 42% doporučeného denního množství (GDA) pro ženy a pouze 3,5 g tuku (za podmínky, že byl usmažen bez přidávání tuku).
Hovězí maso a železo
Další důležitou složkou, která se vyskytuje v hovězím mase, je snadno stravitelné železo, které je součástí červeného krevního barviva - hemoglobinu. Hovězí svíčková obsahuje dokonce 3 mg tohoto cenného prvku ve 100 g (malý řízeček), čili než jak 20% doporučované denní dávky (DDD).
Jsou houby těžko stravitelné a co dělat, aby byly lépe stravitelné?
Syrové houby jsou těžce stravitelné a mohou vyvolávat silné žaludeční problémy. Těžce stravitelné mohou být rovněž i v kombinaci s různými druhy omáček, smetanou, cibulí a velkým množstvím tuku. S ohledem na složení buněčné stěny, která je odolná vůči působení trávících šťáv lidského organismu, by houby měly být vždy důkladně a tepelně upraveny.
Mohou děti konzumovat houby?
Konzumace hub není vhodná pro děti. Děti do tří let by neměly konzumovat houby vůbec, neboť nemají zcela vytvořen systém trávicích enzymů! S houbami pro děti začínejte až v předškolním věku, začněte pomalu zařazovat uměle pěstované žampiony a později přidávejte další druhy hub.<br />Trávení je snazší, pokud jsou houby uvařené nebo udušené. Houbová omáčka a kulajda je pro děti  rozhodně bezpečnější než smaženice, která může vyvolat průjem, nadýmání nebo bolesti břicha.
Které houby jsou nejvíce hodnotné - sušené, mražené nebo čerstvé?
Sušené houby mají především vynikající aroma a do pokrmů se jich nepřidává příliš velké množství. Z tohoto důvodu nemají příliš významný vliv na nutriční hodnoty daného pokrmu.
Které houby jsou lepší - marinované nebo vařené?
Nejsou mezi nimi výrazné rozdíly v nutriční hodnotě, liší se však svou chutí. Houby dodávají pokrmům především chuť, netvoří základ naší stravy, tak jako například pečivo a mléčné výrobky.
Je možné houby nahradit jinou složkou?
Chuť hub lze velmi těžko nahradit (ale je možné vyzkoušet orientální omáčky). Protože jejich nutriční hodnota není vysoká, je vhodné zvážit použití zeleniny v rámci možné náhrady. Žampióny nejsou lesní houby, ale mají tu přednost, že jsou dostupné během celého roku.
Kdo se má ze zdravotních důvodů vyhýbat konzumaci hub?
Zejména osoby s nemocemi jater, ledvin a žaludku. Houby by neměly jíst také děti a starší osoby.
Kde není doporučeno sbírat houby?
Houby mohou obsahovat těžké kovy, jako jsou olovo a rtuť, což souvisí se znečištěním životního prostředí. Houby, které rostou v průmyslových oblastech, kontaminovaných odpadními vodami, poblíž intenzivně používaných silnic, mají zvýšený obsah rtuti. To je důvod, proč  se vyhýbat sběru hub na těchto místech.
S čím není doporučeno houby konzumovat?
Některé druhy hub nemají být konzumovány v kombinaci s alkoholem. Může dojít k vedlejším nežádoucím účinkům, k nimž patří pocit dušení, zrychlený srdeční tep a zčervenání tváře.
Poznejte naše šéfkuchaře!

Zeptejte se šéfkuchaře